Fascinující využití rozšířené reality (nejen) pro efektivnější fungování vaší firmy a porovnání s virtuální realitou

Rozšířená realita - augmented reality - AR

Znáte pojem rozšířená realita? Rozšířená realita už není jen pojem doprovázející tajné agenty v akčních filmech. Mnozí ji považují za budoucnost marketingu. Jejich výhod si již všimla spousta firem a startupů. Její využití je ale daleko rozsáhlejší. Dokážete si představit tuto technologii třeba jako nástroj k výuce dětí? Pojďte se podívat na rozšířenou realitu víc zblízka.

Termín rozšířená realita je v dnešní době ještě relativně novým a neznámým pojmem. Avšak nemusíme chodit daleko, abychom ho našli. Je téměř všude kolem nás, ať už ve zdravotnictví, umění, letectví nebo dokonce i ve školství.

Pomocí různých aplikací, jejichž základními zdroji jsou počítač, smartphone nebo jiné technologie s takzvanou zvýšenou realitou, včetně optických systémů, či monitorů a přenosných, příp. zobrazovacích zařízení (nošených na lidském těle) se dokážeme přenést do reálného světa vizualizací.

Jak rozdělujeme uměle vytvořenou realitu?

Uměle vytvořenou realitu rozdělujeme do tří základních druhů:

  1. Rozšířená realita (AR)
  2. Virtuální realita (VR)
  3. Smíšená realita (MR)

Rozšířená realita je realita, která je nejbližší reálnému světu, naopak virtuální realita na od reálného světa zcela odklání. Tzv. most mezi virtuální a rozšířenou realitou nazýváme smíšená realita.

Rozšířená realita (AR) - augmented reality (augmentová realita)

Rozšířenou realitu nazýváme i augmentovaná realita (v angličtině i augment = v překladu znamená přidat nebo vylepšit) se zkratkou AR a mnohem více se s ní můžeme setkat v angličtině než v češtině.

Co je rozšířená realita?

AR (augmentovaná realita) je přímý nebo nepřímý pohled na fyzicky skutečné období, které je obohaceno digitální nebo jinou formou, dodatečné informace o objektu (mohou být reprezentovány textovou nebo obrazovou formou jako například 2D nebo 3D objekty a videa), které můžeme vnímat zrakem, čichem nebo sluchem, do prostředí se přidává grafika, dotyková zpětná vazba a zvuky.

Rozšířená realita je tedy zobrazení reálného světa s přidáním digitálního obsahu, který se nachází v jakémsi středu tzv. smíšené reality, mezi skutečným a virtuálním světem.

Konkrétně si můžeme uvést příklad s knížkou dinosaurů. Představte si, že otevřete knížku, vezmete do ruky mobil s příslušnou aplikací a přes displej mobilu se díváte do knížky. Knížka najednou ožívá a vy se tak ocitáte v období jury a křídy. Kolem vás běhají hladoví predátoři a vy se jen modlíte, aby nedostali chuť na vaši ruku. Současně jste ale pořád na tom stejném místě…Je to jakoby dinosauři přišli k vám do obýváku.

Jak funguje rozšířená realita?

Ve většině aplikací (např. V roce 2017 společnost Apple spustila Arki a společnost Google Arcor pro android) AR díky promítaným obrázkům vidíme syntetické a přirozené světlo. Obrázky se navzájem překrývají nad dvojicí brýlí, které umožňují, aby se dané obrazy a virtuální objekty vrhly nad pohled uživatele – na skutečný svět.

Momentálně umíme rozšířenou realitu zobrazovat na obrazovkách, monitorech, brýlích, či jiných přenosných zařízeních, malých displejích – např. smartphonech. V budoucnu si ji možná vychutnáme i pomocí kontaktních čoček.

Vytváření rozšířené reality

Nejjednodušší postup vytváření AR je založen na hledání vhodné zvolené značky (Marker track-ování):

  • prostřednictvím kamery – obraz reálného světa je přenášen do zařízení,
  • prostřednictvím pořízení a rozpoznání obrazové informace pomocí kamery, kdy softwarový program AR hledá jemu přiřazenou značku (podobně jako třeba QR kód),
  • při rozpoznání značky na základě kódu aplikace vykreslí 3D model nebo vykoná jinou akci,
  • v případě vykreslení 3D modelu je zobrazen prostřednictvím GUI rozhraní (grafické uživatelské rozhraní, pomocí kterého je možné model ovládat).

Jak vnímáme rozšířenou realitu?

AR dokážeme vnímat pomocí:

  • přímého pohledu – očima přímo vnímáme skutečný svět doplněn o objekty vytvořené programem pro AR pomocí průhledného displeje na zařízení,
Obr. 1 Přímý pohled AR
  • nepřímého pohledu – očima přímo vidíme prostředí reálného světa doplněno o objekty vytvořené programem pro AR pomocí neprůhledného displeje nebo jiného prvku GUI zařízení (např. displej počítače, či mobilního zařízení).
Obr. 2 Nepřímý pohled AR

Jaké existují zařízení pro rozšířenou realitu?

Zařízení, které chceme použít pro rozšířenou realitu musí splňovat tyto požadavky: hardware (kamera nebo průhledný displej – musí být zachován reálný svět), procesor, paměť RAM.

Momentálně se na zobrazování AR nejběžněji používají:

  • OSOBNÍ POČÍTAČ, NOTEBOOK – využití má hlavně tam, kde je potřebný vysoký výpočetní výkon a relativně rychlá odezva systému. Důležitým požadavkem je připojení externí kamery (pokud ji počítač nemá zabudovanou).

Nevýhodou zařízení je jeho nemobilita. Protože je aplikace vázána na konkrétní prostor a tím pádem, pokud chceme pracovat s větším prostorem je třeba mít více zařízení na různých místech.

  • MOBILNÍ TELEFON – smartphone sejme kamerou obraz – program rozpozná speciální značku – zobrazí speciální obsah. Je vhodným řešením pro AR aplikace určené pro každodenní použití. Novější smartphony obsahují hardwarové prvky, které jsou nezbytné pro AR aplikaci jako: gyroskop, kamera, fotoaparát, GPS modul pro určení polohy, kompas, akcelerometr …

Např. aplikace Nokia city lens pracuje tak, že na displeji se zobrazují body zájmu v hledáčku fotoaparátu podle toho, kterým směrem se s mobilem díváme. Následně stačí na to místo kliknout a nechat se k němu navigovat, příp. ho hodnotit s jinými uživateli.

Nevýhodou mobilního telefonu je omezený výkon při řešení některých úkolů nebo stav, že potřebujeme mít volné ruce.

  • HUD DISPLEJ (Head – up display) – asistenční systém v automobilech – elektro zařízení, které zobrazuje informace (rychlost, směr…) v zorném poli řidiče pomocí shromážděných informací z řídících jednotek a asistenčních systémů.

Požadavky na HUD displej:

  • průhlednost obrazu,
  • jas a kontrast – informace nesmí působit rušivě, musí být rozlišitelné,
  • rozlišení – vysoké rozlišení = kvalita informací,
  • denní viditelnost,
  • barva – vhodný jednobarevný HUD displej,
  • ohnisko – potřebná vizuální optimalizace – promítaný obraz musí minimalizovat v co největší míře překrývající záběry v neskutečném obraze,
  • katodová vlákna – wolframové dráty s nanesenou vrstvou z oxidů kovů alkalických zemin,
  • anody – s nanesenou fosforovou vrstvou,
  • mřížky – v podobě tenkého kovového pletiva.

Mezi nejmodernější HUD displeje patří pikoprojektory – displeje, které rozdělujeme do skupin:

  • Laserové skenovací pikoprojektoru – princip spočívá v postupném zrychlování laserového paprsku takovým způsobem, aby vytvořil požadovaný obraz. Vychylování paprsků je zajištěné pomocí systému zrcadel MEMS (Micro – electro – mechanical systems), řízeného videoprocesorem.

  • Pikoprojektoru používané DLP (Digital light processing) – DLP projektor je složen z milionů zrcadel ovládaných digitální DMD (Digital mirror devices), umístěných na MEMS (Micro – electro – mechanical systems), které se naklánějí směrem zdroji světla (ON) nebo od zdroje ( OFF).

  • Pikoprojektoru založené na technologii LCoS (Liquid crystal on silicon) – princip podobný konvekčním LCD displejem ale na LCOS displej dopadá světlo a obraz je vytvořen pomocí odrazového světla LCOS.

Jestli vám z toho jde hlava kolem, chápeme. Toto rozdělení je trochu vyšší dívčí. Ale z obrázku jistě pochopíte, oč jde.

Obr. 3 HUD displej od firmy Garmin využívající VFD displej, který umožňuje komunikaci se smartphonem (kde je aplikace pro navigaci) přímo přes bluetooth
  • GOOGLE GLASS – brýle – zařízení přímo určené na aplikace AR, které na ně umožňují přímý pohled. Brýle mají množství funkcí, protože celý systém běží v operačním systému Android.

Brýle jsou vybaveny miniaturním projektorem, který promítá rozšířenou realitu přes inteligentní polo – transparentní hranol přímo na sítnici oka, jejímž obsahem je čočka kamery. Jejich ovládání je možné pomocí hlasových povelů nebo přes dotykovou plošku.

Hardware funguje jako kamera, mikrofon a reproduktor a pomocí WIFI nebo bluetooth je lze připojit k různým zařízením. Zvuk se přenáší pomocí vibrací do lebeční kosti (tzv. Bone conductor) nacházející se za pravým uchem.

Obr. 4 Google Glass

Komunikace mezi brýlemi a aplikacemi probíhá přes servery Googlu, které snižují elektrickou spotřebu a zajišťují efektivní aktualizaci.

  • INTELIGENTNÍ HELMA DAQRI (smart helmet) – bystrá helma – vyvinutá pro různé průmyslové aplikace, jejíž součástí jsou dva výsuvné displeje, které jsou umístěny v přední části před očima uživatele.

Helma obsahuje čtyři kamery, díky kterým je pokryt 360 ° prostor kolem uživatele a také hloubkovou kameru, která je potřebná pro určení místa, kde se budou informace zobrazovat. Je vybavena jednotkou na zaznamenávání pohybu a jelikož její displej má velmi dobrou viditelnost i ve špatných podmínkách, je prospěšná při využití v průmyslu, na stavbách a jiným těžkých terénech.

Obr. 5 Inteligentní helma Daqri

Helma Daqri je podporována operačním systémem Android a umožňuje také 3D mapování, fotografování, dávání pokynů, zprostředkování a předávání operativních informací.

Jaké má rozšířená realita použití?

Využití rozšířené reality v PRŮMYSLU

Aplikace rozšířené reality, které v současnosti pomáhají personálu údržby strojů můžeme rozdělit dvěma způsoby:

  • v reálném světě (formou standardů, videí…),
  • ve virtuálním světě (prostřednictvím modelů v počítači).

Aplikace rozšířené reality je nápomocná v průmyslu například pokud pracovník potřebuje opravit nějaký stroj. Nastudovat manuál zařízení je v tomto případě zdlouhavé a finančně náročné a tak se nabízí využití AR.

Bezdrátová komunikace mezi počítači umožní pracovníkovi stáhnout si potřebné pracovní postupy, manuály, obrázky zařízení a případně získá materiály na celý postup montáže. Nebo ještě lépe – pracovník je s pomocí rozšířené reality navigován specialistou, který se v problematice vyzná, ale nemusí být fyzicky přítomen.

Funguje to tak, že pracovník je vybaven HMI zařízením, video kamerou (jsou umístěny na přilbě) a malým počítačem (připnutým na jeho pásu), který pomocí bezdrátové komunikace získává informace z centrálního počítače. Prostřednictvím AR ho systém naviguje na místo údržby, kde se mu zobrazí informace pro provedení jednotlivých úkonů.

Obr. 6 Systém sledování návodu k údržbě stroje

Systém Armar (Augmented reality for maintenance and repair), vyvinutý v Kolumbijské univerzitě je rozšířená realita, která zprostředkovává pracovní postup jak provést opravu a údržbu strojů. Díky tomu, že pracovníkovi zobrazuje 3D animace a přivede ho k porouchané oblasti, dokáže zkrátit domu údržby až o polovinu.

Využití rozšířené reality v MEDICÍNĚ

Využití augmentované reality poskytuje široké uplatnění pro lékaře, kdy AR rozšiřuje vnímání a rozhodování pomocí dodatečných informací – od rutinní kontroly až po komplexní chirurgické zákroky, které poskytují obrovské výhody a zvyšují efektivnost.

​​Díky zařízení – Event eyes on glassesbrýle, může lékař vyhledat pozici vhodné cévy pro aplikování kanyly nebo injekce a provádět fotodokumentaci jednotlivých zákroků.

Od roku 2005 je lékaři využíváno zařízení na lokalizaci žil, nazývané Vyhledávač infračervených žil, které zpracovává a promítá obraz žíly na kůži. Pomocí AR také dokážeme sledovat plod v matčině těle, či sledovat sub-povrchové nádory a cévy při laparoskopické operaci jater.

Rozšířenou realitu můžeme využít i jako terapii, např. v psychologii, při různých druzích fobií. Magazín Cyberpsychology, behavior and networking vytvořil studii, kde díky simulaci augmentované reality vykonstruovali, že lidem trpícím úzkostí a strachu ze švábů, šváby chodili po rukách. Pokud realita působí dost realisticky, dá se aplikovat jakákoliv metoda „postav se svému strachu“.

Využití rozšířené reality ve VOJENSKÉM SEKTORU

Díky rozšířené realitě může být v armádě po celém světě s pomocí „inteligentních“ brýlí poskytnut lepší přehled a volba taktiky v aktuální situaci.

Takové „inteligentní“ brýle pro rozšířenou realitu mají zabudované dva senzory, zmlžování, laser – poskytují informaci o vzdálenosti jednotlivých objektů, tepelné stopy, které jsou pomocí infračervené kamery promítnuty na brýle, GPS – pomocí kterého se dají promítat grafické značky spojeneckých vojáků nebo zobrazit zaměřovací křížek zbraně. Díky těmto brýlím je poskytnuta nejen pomoc v boji ale zajišťuje se tak i bezpečnost vojáků.

Využití rozšířené reality v AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU

Rozšířená realita se často používá v autech s pomocí HUD displeje (head-up display) a v podobě asistenčního systému pro podporu řidiče. Díky informacím (rychlost, otáčky, spotřeba apod.) promítaných v zorném poli řidiče docházelo ke zvýšení bezpečnosti jízdy. Tento systém byl poprvé nainstalován v roce 2011 do automobilu značky BMW.

Firma Google vymyslela patent (Panoramic images within driving directions) k zobrazení panoramatických snímků ve směru jízdy, které by měly zajímat hlavně nás, kteří používáme GPS navigaci. Technologie by měla na HUD displeji zobrazovat různé 3D modely, fotografie či videa pomocí brýlí, které využívají technologii HUD displeje – Google Glass. Cílem je umístění takového displeje do automobilu na čelní sklo, aby se řidič díval neustále před sebe a neuhýbal očima z vozovky na navigaci.

Na Japonské univerzitě – Keio Univerzity přišli s konceptem průhledného auta. Kamera zaznamenává objekty z venku auta a projektor je zobrazuje na dveřích, sedadlech, oknech, stropech a podlahách, čímž vznikne iluze, že jsou vyrobeny ze skla. Projekt by vyřešil problém mrtvých bodů a řidiči by se díky technologii chovali přirozeněji a měli větší přehled.  Kromě toho může mít někdo větší strach z okolních aut a jiných předmětů, a tím pádem jeho jízda bude o to ohleduplnější.

Obr. 7 Transparentní auto společnosti TRW vyrobené z akrylu vybavené inteligentnějšími bezpečnostními systémy, airbagy a senzory

Od 11. května 2021 Škoda Auto testuje aplikaci rozšířené reality pro údržbu strojů, zařízení a výrobních linek. Její součástí jsou brýle HoloLens s AR, které technikům přímo do zorného pole promítají hologramy technických příruček a kontrolních seznamů.

Zaměstnanec musí akorát naskenovat QR kód no stroji. V reálném prostředí poté vidí seznam úkolů, které musí splnit, návod jak celou opravu či údržbu provést a to včetně fotografií a videí. Rukou si mohou jednotlivé úkoly v seznamu odškrtávat.

Prostřednictvím brýlí je možné také sdílet videohovory s kolegy a tím urychlit řešení a minimalizovat potenciální chyby, příp. vést školení, či technické jednání.

Obr. 8 Brýle HoloLens s rozšířenou realitou od Škoda Auto
Využití rozšířené reality ve VZDĚLÁVÁNÍ

Text, video, grafika a zvuk mohou být umístěny do prostředí studenta v reálném čase (simulace historických událostí, 3D konstrukce a modely, mechanické inženýrství, matematika nebo geometrie, struktura molekul v chemii, studenti anatomie – vizualizace lidského těla). Využití je ohromné a výhodou používání AR ve školství je především ukázat dětem nový pohled na věc, jistě je tato aktivita bude bavit mnohem víc.

Využití rozšířené reality v ARCHEOLOGII

Rozšířená realita se využívá i v archeologii, kde můžeme díky ní nahlédnout do života v minulosti v reálném čase (umístění budov, jejich vzhled …).

Využití rozšířené reality ve STAVEBNICTVÍ

Ve stavebnictví se může augmentovaná realita využívat nejen k předkládání nových projektů, řešení stavebních problémů na místě a zlepšení propagačních materiálů (např. Daqri smart helmet, přilba s Androidem). Ale hlavně pro lepší představu a názornost vizualizace plánované stavby.

V sféře designu si s pomocí aplikace rozšířené reality dokážeme navrhnout zařízení pokoje nebo uspořádat nábytek a vidět změny v reálném čase.

Využití rozšířené reality v oblasti ZÁBAVY

Rozšířená realita najde uplatnění i v zábavním průmyslu, například pro hry a připravované interiérové prostředí – vzdušný hokej, kulečníkové stoly, hry s nepřítelem, či „star wars“ hry…

Např. aplikace na zobrazování souhvězdí funguje tak, že stačí namířit mobil se zabudovanou kamerou na noční oblohu a aplikace hvězdy okamžitě rozpozná a pospojuje je do souhvězdí nebo zobrazí informační tabulku s jmény hvězd a souhvězdí.

Jiné aplikace dokáží například přeložit vybraný text snímaný na displej mobilu nebo s pomocí brýlí zobrazovat branky, zda v lyžování a snowboardingu najít směr jízdy nebo spočítat body ve skocích.

Využití rozšířené reality v HUDBĚ

Představte si, že hudbu můžete nejen slyšet, ale i vidět! AR slouží jako nástroj na tvorbu 3D hudby v klubech, který umožňuje kromě běžných zvukových mixů DJovi hrát množství zvukových vzorků umístěných kdekoli v 3D prostoru.

Využití rozšířené reality v TURISTICE

Jakýkoliv výlet bude o to zajímavější a zábavnější s virtuálním průvodcem. AR poskytuje přístup k informačním zařízením v reálném čase – poloha, funkce, komentáře, simulace historických míst a objektů…

Využití rozšířené reality v LITERATUŘE

I literatura může být zábavná a moderní. Např. první popis v roce 1994 v románu Williama Gibsona ve Virtual Light.

Využití rozšířené reality v UMĚNÍ

Návštěva muzeí může být pro děti někdy až otravná. S pomocí AR může spousta exponátů rázem ožít a vyprávět svůj vlastní příběh. AR umožňuje objektem nebo místům spouštět umělecké mnohorozměrné zážitky a vykládán reality a také nám ukáže jak máme vnímat například umělecká díla v muzeích či galeriích (skryté aspekty a informace o malbách), prostřednictvím smartphonů a jejich aplikací.

Virtuální realita (VR) - virtual reality

Původ termínu virtuální realita není jasný, avšak často se připisuje Damienovi Broderickovi, který ve své knize Jidáš Mandala tento termín použil. Jaron Lanier se považuje za vynálezce tohoto názvu a tvrdí, že ho vymyslel sám.

VR je 3D simulovaný obraz, který je vytvářen ve speciálních brýlích nebo přilbě (dojem trojrozměrnosti), příp. na monitoru počítače, pomocí klávesnice nebo myši, který je vytvářen ponořením se do prostředí vytvořeného počítačovou grafikou a digitálním videem a tím nabízí virtuální svět. Oblečení snímající pohyb a stimulující hmat nebo vícenásobný zvuk nám zaručí představu skutečného světa.

V knize New philosophy for new media Marka B. N. Hansen tvrdí, že samotná virtuální realita je úspěch v mozku, tedy zdroj virtuální technologie není technologická ale biologická adaptace na technologické rozšíření poskytované novými technologiemi.

Na vytváření realistických obrázků jsou v současnosti nejvíce využívány:

  • multiprojektové prostředí – vytváří realistické zvuky, obrázky a pocity,
  • sluchátka VR (sestávají z displeje s malou obrazovkou před očima nebo z navržených místností s více obrazovkami) – vytváří se jimi efekt, že se dokážeme pohybovat ve virtuální realitě.

Virtuální realita se nejčastěji využívá v zábavních aplikacích (3D či 4D kino, hry…).

V roce 2007 vznikla společností Google aplikace Street view, která obsahuje stereoskopický 3D režim (zavedený v roce 2010) a dokáže zobrazit celosvětové pozice – cesty, venkovské oblasti, či vnitřní budovy.

Jaké typy virtuální reality známe?

Typy virtuální reality se liší úrovněmi ponoření:

  1. Non – Immersive virtuální realita – nejméně pohlcující zážitek implementace technologie VR, simulovaná pouze určitá část smyslů.
  2. Semi – Immersive virtuální realita – více (ne úplně) pohlcující zážitek implementace technologie VR.
  3. Fully Immersive virtuální realita – nejvíce – nejhlubší pohlcující zážitek implementace technologie VR.

Jaký je rozdíl mezi virtuální a rozšířenou realitou?

Nejnázornější ukázka rozdílů bude pravděpodobně v následující tabulce.

Tab. 1 Rozdíl mezi virtuální a rozšířenou realitou

 Virtuální realita

 Rozšířená realita

 vyžaduje, abychom zcela obývali virtuální prostředí

využívá naše existující přirozené prostředí

 

 překrývá virtuální informace

 

zažíváme v ní nový a vylepšený reálný svět

Smíšená realita (MR) – mixed reality

Pod pojmem smíšená realita bychom si mohli představit sloučení reálného a virtuálního světa, který má za úkol vytvářet nové prostředí a vizualizace, kde fyzické a digitální objekty jsou v soužití a sjednocují se v reálném čase. Smíšená realita nám umožňuje se vzájemně sžít s kombinovanými virtuálními – reálnými objekty.

Svět smíšené reality můžeme přirovnat k rozsáhlému virtuálnímu plátnu a pomocí aplikací (zobrazují se v imerzním zobrazení – vidíme pouze konkrétní aplikaci a v 2D zobrazení – umíme zobrazit několik aplikací najednou), filmů a TV programů ho můžeme umístit na virtuální zeď.

Do světa MR se můžeme dostat pomocí počítače s programem Windows mixed reality.

V roce 1992 byla Louisem Rosenbergem vyvinuta platforma smíšené reality Virtual fixtures, aby nám umožnila kontrolovat roboty v reálném prostředí (zahrnuje skutečné fyzické objekty a 3D virtuální překrytí), které zvyšuje lidský výkon manipulačních úkolů.

Smíšená realita je rozvinutá do různých podnikatelských a vzdělávacích odvětví, jako je:

  • SBL – učení založené na simulaci,
  • IPCM – správa interaktivního produktu,
  • ZDRAVOTNICTVÍ – kombinací inteligentních brýlí s chirurgickými procesy,
  • VOJENSKÝ TRÉNINK – prostřednictvím HMD v komplexních vrstvených údajích simulovaná bojová realita,
  • REMOTE WORKING – spolupráce vzdálených týmů (bez ohledu na jejich polohu),
  • FUNCTIONAL mockup – uplatnění v průmyslové oblasti

Jaký je rozdíl mezi smíšenou a rozšířenou realitou?

Opět bude nejlepší porovnat oba termíny v tabulce.

Tab. 2 Rozdíl mezi smíšenou a rozšířenou realitou

Smíšená realita

 Rozšířená realita

přináší vlastnosti rozšířené a zároveň smíšené reality

 

snaží se o digitální objekty

 

můžeme v ní manipulovat věcmi z různých úhlů

vykreslování věcí a úhlů vyžaduje nižší výkonnost než v MR

Závěr

Přijde vám to taky tak ohromující? Chápete, že mít brýle, jako agent z akčního filmu již nemusí být jenom přání? No není to úžasné, jak věda a technika pokročila? Vzpomeňte si na své dětství a co vše se od té doby změnilo. Je jen otázka času, kdy se rozšířená realita dostane do každé domácnosti a stane se součástí našich každodenních životů.

 

Použitá literatura:
  1. Dankaninová, S. 2019. Rozšírená realita (Bakalárska práca)
  2. Jeziorski, M. 2015. Rozšírená realita a možnosti jej použitia (Diplomová práca)
  3. https://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2417772/Transparent-car-acrylic-showcases-generation-automotive-safety-technology.html
  4. https://edition.cnn.com/2019/05/20/tech/google-glass-enterprise-edition-2/index.html
  5. https://techbox.dennikn.sk/nasadme-si-smart-helmet-a-do-roboty/
  6. https://www.skoda-auto.sk/news/news-detail/skoda-auto-testuje-okuliare-pre-rozsirenu-realitu-na-udrzbu-strojov-a-technicke-skolenia